OXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOX

Knihy

8. ledna 2017 v 17:37 | Meredyth |  Jsem Meredyth
Jsem Meredyth a nesnášim žlutou a miluju vínovou barvu.
Jsem Meredyth a mám radost.

Mám radost, protože dneska přivezli knížky. Ano, zní to romanticky, ale tak to není. Romantické to není zkrátka proto, že knížky nikdo nečete. Ne, skutečnost je mnohem prozaičtější, mnohem temnější a drsnější.
Jak to jen vysvětlit?
V téhle době lidi nečtou. Z části proto, že už si odvykly poslouchat příběhy. Znají jen zprávy.
A z části hlavně proto, že mají moc práce. Lidí není tolik, jako bývalo, ale přesto je potřeba zbrojit. Po tom, co se to stalo (a nikdo vlastně pořádně neví, co to bylo), se všechny státy na světě předhánějí ve zbrojení. Politici jsou toho názoru, že pokud se nedáme včas dohromady, ostatní si nás podají. Mimo jiné také proto, že jsme dost malý stát, ze všech stran docela na ráně. No dobře, po obvodu máme hory, to je výhoda, jak nám stále opakují. Jenže koho v této době zasatví hory?
Trochu mi to připomíná hru Dostihy a sázky, kterou jsme hráli jako malí. Teď je hra zrovna ve fázi, kdy se nakupují koně. A kdo tuto fázi zaspí, prostě už jen celý zbytek hry čeká, kdo a jak ho konečně dodělá.
Spousta lidí tedy vyrábí zbraně. Ale pak není dostatek lidí, kteří by vyráběli jiné věci. Obyčejné. Třeba toaletní papír. Ne, nesmějte se, mě to tak zábavné nepřipadá. Protože právě tohle je totiž ten důvod, proč nám přede dveřmi každou neděli přistane bedna knížek.
Lidi mě maj za šílenou. Na čtení nemá nikdo energii. Ani já kolikrát ne, ale je to způsob, jak se odtud dostat pryč. A já pryč potřebuju. S Čertem jsme se kvůli tomu mému knihomolectví párkrát rafli. To ale přestalo, když byl nemocný a já mu přečetla zaprášené, potrhané vydání Malého Prince. Znáte Malého prince?
I Čert se pak zamiloval do příběhů. Třeba teď má na nočním stolku Habibi od Craiga Thompsona. Čte pomalu, protože chodí od pondělí do pátku na dvanáct hodin denně do práce. Ale čte. A najednou je pro mě tak nějak opravdovější a je mi blíž. Máme společné tajemství. Oba čteme. Je to šílené.


Jsem Meredyth. Na dně bedny jsem našla tenkou knížku Groteska od Kurta Vonneguta. Nemůžu se dočkat, až se do ní začtu.

OXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOX
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ┼Nemessis mor Morticie ┼ ┼Nemessis mor Morticie ┼ | Web | 18. ledna 2017 v 2:11 | Reagovat

dlouho jsem nějakou nečetla

2 Martian Martian | Web | 20. ledna 2017 v 9:43 | Reagovat

Zajímavé. Určitě v psaní pokračuj.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


OXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOX