OXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOX

Voda

7. ledna 2017 v 14:39 | Meredyth |  Jsem Meredyth
Jsem Meredyth a už sedmý den nekouřim.
No dobře, tak dneska jsem si jednou potáhla.
A nechutnalo mi to.

Už od včerejšího odpoledne nám neteče voda. A já zrovna včera zapomněla udělat zásoby. Myslela jsem, že mě Čert roztrhne vejpůl, ale neudělal to. Nikdy se nezlobí dlouho. Spíš věnuje energii tomu, aby problém vyřešil.
Poslední dobou se to stává dost často. Přišly mrazy a potrubí praská. A není dostatek lidí, kteří by ho opravovali.
Příděl jsou čtyři litry vody na osobu denně. Člověk se z toho musí napít, uvařit si a pokud dlouho neprší, nebo nesněží, tak se i opláchnout. Takže každý den nám s Čertem vyteče z kohoutku osm litrů vody. Vystačíme s tím jen tak tak. Nejsme příliš voňaví a máme pořád tak trochu žízeň. Ale jsme stále naživu.
Jasně, voda se dá i koupit. Ale dva litry mají stejnou cenu, za jakou prodáte svůj denní příděl jídla.
Včera jsme se nakonec rozhodli, že zkusíme vydržet do dneška a budeme doufat, že to přes noc opraví. Ale neopravili.

Ráno jsem se probudila a měla jsem děsnou žízeň. Jazyk se mi lepil na patro. Byl potažený zaschlými lepkavými hleny. V puse jsem měla příšernou pachuť. Vyšla jsem ven před dům, jen v bílé noční košili. Ještě rozespalá jsem si klekla na zem. Dlaní jsem sebrala z kaluže škraloup ledu a pomalu ho rozpustila na jazyku. Pak jsem se přestala ovládat a začala pít přímo z louže, jako pes.
Když mě takhle viděl Čert, strašně se rozčílil. Chytl mě pod paží a škubnul se mnou nahoru tak prudce, až mi zakřupalo v zádech a zatočila se mi hlava. Strašně moc se bojí bakterií a podobných breberek, které nejsou vidět. Zlobil se, že už mi to vysvětloval snad milionkrát a já pak udělám něco takového. A já se mu snažila vysvětlit, že jsem měla žízeň a už jsem to nemohla vydržet.
Trochu se uklidnil. Zapálil si cigaretu a díval se na mě přes husté, černé obočí. Věděl, jak moc bych si chtěla zakouřit a zdálo se, že v tom viděl jakési zadostiučinění. Pak zahodil hořící nedopalek na zem a beze slova odešel brankou pryč. Ta žalostně zaskřípala, jak ho propouštěla z našeho světa.
Chtěla jsem za ním něco zakřičet, ale v krku se mi udělal knedlík a já ze sebe nedostala ani slovo. Chtěla jsem mu říct, aby nikam nechodil, že mám strach, ale nešlo to. Místo toho jsem se sehnula pro nedopalek a toužebně si potáhla. Chutnalo to jako spálené gumovky. Cigaretu jsem uhasila v kaluži vody a šla zpátky do domu. Byla jsem pořádně promrzlá, konečky prstů promodralé.
Čert se vrátil po třech hodinách se dvěma litry vody. Prodal svůj příděl jídla. Cestou neupil ani trošku. Choval se, jako by se nic nestalo, jako by žádná hádka nebyla. Byla jsem z toho trochu zmatená, ale s úlevou jsem přistoupila na jeho hru.

Sedíme spolu na gauči a tulíme se. Vodu pijeme slavnostně, ze starých oprýskaných skleniček na víno a díváme se do plamene svíčky.


OXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOX
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ┼Nemessis mor Morticie ┼ ┼Nemessis mor Morticie ┼ | Web | 10. ledna 2017 v 9:43 | Reagovat

krásné psaní

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


OXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOXOX